Část III. Pokušení

21. ledna 2016 v 13:49
Na stranách byly poličky a na jedné si všiml dlouhé silné baterky. Ihned ji zapnul a přitlačit ji k noze. Svítila dost na to, aby na sebe upozornil v celém patře. Bylo to oslepující bílé diodové led světlo. Prohlédl si ji, ale žádné tlumící tlačítko neměla. Bude si tedy muset dávat pozor, kam svítí. Přivřel za sebou dveře a posvítil dál do tmy. Na konci malé čtvercové komůrky byla další chodba, stáčela se doprava. Ruku s nůžkami nastavil do útočné polohy a svítil si před nohy, aby prostor neosvětloval příliš. Mohl si znovu oddechnout, v bílé chodbě nic nebylo, ale další dveře, tentokrát bez okénka. Byl na nich nápis "Kartotéka". Tam už neměl co hledat. Věděl, že v kartotéce pro něj nic není, ale pořád ho k ní něco táhlo. Prozkoumal kliku, oblast zárubní, podlahu, strop, ale nic podezřelého nespatřil. Žádná krev, žádné stopy. V místnosti před ním nemohlo být nic nebezpečného. Prostá lidská zvědavost ignorovala jeho zdravý rozum a intuici. Chtěl vejít dovnitř, ale zároveň nemohl otevřít dveře. Něco ho napadlo. Přitiskl ucho ke dveřím a naslouchal, bez výsledku. Zaťukal baterkou na dveře, ne příliš, ale také ne moc potichu. Posvítil si na mezírku pod dveřmi, ale byla tak malá, že světlo skrz ní těžko prosvitlo na druhou stranu. Dál ťukal a následně naslouchal. Náhle Jackem prošel výboj energie, mráz po zádech, srdce se mu rozbušilo jako splašené, vzpomněl si totiž, že dveře nebyly zamknuté, zámek v těchto ještě neověřil a klíče nechal v zámku dveří v hale. "Jak jsem je tam mohl nechat?! Do háje, musím zpátky do té tmy!" zanadával si v duchu a vydal se zpět. "Co když tam už nebude to tělo? Co pak budu dělat? Bude to znamenat, že tu je jeden z nich, možná i jen pár metrů ode mě." Srdce se Jackovi znovu divoce rozbušilo, jako by byl znovu v přímém ohrožení života. Baterku vypnul a bez výrazu ve tváři hleděl do prodrátovaného okénka ve dveřích. Napřímil se a nakoukl do okénka. Podíval se v tom šeru na zem, ženské tělo tam stále leželo přesně na tom samém místě jako předtím. Pomalu otevřel, vzal klíče ze zámku, uchopil mrtvé tělo za ruce a vtáhl ho dovnitř. Tentokrát za sebou zamknul. Dostal nápad, jak se alespoň částečně zbavit strachu ze smrti a ohrožení. Jack odtáhl tělo až před dveře kartotéky. Potichu vložil do zámku ten správný klíč a otočil jím pro odemknutí. Jenže Jackovi rázem přejel mráz po zádech, zámek už byl odemčený. Pustil ho tedy a stáhl se o pár kroků dál. Baterku položil na zem do rohu tak, aby osvětlovala přímo prostor za dveřmi, které se chystal zanedlouho otevřít. Znovu uchopil klíč a otočil. Dveře se rázem pod tlakem opírající mrtvé sestřičky rozrazily a tělo zůstalo napůl ležet v kartotéce a oslepující bílé světlo pohltilo každý stín v ní. Jack hbitě poodskočil, aby se schoval za rohem. Napnutě vyčkával na signál k útoku. Nepočítal minuty, nepočítal vteřiny. Musel konečně něco udělat, jinak nastane večer a jeho baterka se vybije. Navíc ho ovládal čím dál větší hlad, nejedl přece několik dnů. Přinutil se pro krok vpřed. Stále sledoval tělo, jestli se nehýbe, až do doby, než nahlédl dovnitř. Byla to obdélníková bílá místnost se spousty kovových skříní označených pokaždé jedním písmenem. K jeho překvapení zde byly další dveře, pootevřené. Vrátil se pro baterku a vydal se na další průzkum. Už ho začalo rozčilovat, jak nachází stále nové dveře, před kterými se třese strachy. "Jestli tam budou další dveře, tak přísahám, že je vyrazím a dostanu každou hnijící chodící mrtvolu, která tam bude!" v duchu se Jack začal hádat sám se sebou. Stres a strach už na něj začal doléhat dříve, než čekal. Strčil do nich a potichu se otevřely.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lauris Lauris | E-mail | Web | 21. ledna 2016 v 14:00 | Reagovat

pěkně napsané :)

2 zombiewalker zombiewalker | Web | 21. ledna 2016 v 14:21 | Reagovat

Wow! Děkuji. Tak rychlou odezvu jsem nečekal. :D Je to můj první blog, tak si toho moc vážím. :) Pokusím se co nejrychleji zorientovat v prostředí blog.cz a naučit se používat všechny funkce, aby to tu vyvolávalo odpovídající atmosféru.

3 Ami Ami | E-mail | Web | 1. února 2016 v 15:53 | Reagovat

Wow, to je tak napínavè XD. Ani mne ľudská zvedavosť nedá a idem si prečítať, ako to dopadne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama